Inventáře kolekce Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae (RBM) tvoří jednu ze součástí Fotografické sbírky listin Historického ústavu AV ČR, v. v. i. Dokumentace nabízí abecedně řazený přehled domácích i zahraničních archivů a zde fotografovaných listin, které měly posloužit jako podklad pro pokračování práce na ediční řadě RBM.
Lokační katalog fotografií A-N – Galerie stránek
Lokační katalog fotografií O-Z – Galerie stránek
Lokační katalog fotografií Praha – Galerie stránek
Lokační katalog fotografií cizina A-Z – Galerie stránek
Stručná historie sbírky
Vznik fotografické sbírky bohemikálních diplomatických pramenů – listin, která je uchovávána v Historickém ústavu AV ČR, v. v. i., souvisel s původním posláním instituce. Roku 1921 založený Československý státní historický ústav vydavatelský byl ustaven jako specializované pracoviště pro ediční práci, jež měla vycházet ze soustavného výzkumu domácích i zahraničních knihoven a archivů. Jedním ze stěžejních úkolů nové instituce se stalo pokračování edice Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, která měla zahrnout listiny a listy lucemburského období. Za tímto účelem začala vznikat rozsáhlá sbírka opisů, později fotografických negativů a snímků pořizovaných v domácích i evropských archivech. Vzhledem k omezeným finančním možnostem a organizačním problémům se však soustavný výzkum soustředil především na domácí archivní fondy. Dějinný vývoj provázela také postupná změna koncepce a zaměření ústavu, která vedla zejména v období po 2. světové válce k celkovému útlumu ediční činnosti jako takové. Přesto přípravné práce k vydávání RBM pokračovaly a průzkumu byly podrobeny desítky archivních sbírek v Československu i v zahraničí.
Charakteristika sbírky
Sbírka sestává vedle fotografických desek a svitků negativů zejména z dokumentů, jež zahrnují opisy i vyvolané snímky pramenů a doprovodný materiál (evidence, zprávy z výzkumu, popisy archivů, inventáře atp.). Jádro sbírky tvoří fotografické snímky listin a pečetí rozčleněné do šanonů řazených abecedně podle jednotlivých navštívených archivů. Zejména v zahraničních archivech však byly pořizovány opisy a fotodokumentace zřejmě jakýchkoliv bohemikálních pramenů. Problém souboru představuje jeho celkové zpracování. Podle dochovaných výzkumných zpráv nebylo před rokem 1937 zvykem pořizovat evidenci archivního průzkumu. Dochovaly se jen dílčí popisy některých archivů, charakteristiky zde uložených fondů, případně inventáře a regesta zkoumaných písemností. Není tak v úplnosti zřejmé, co, kde, kdy a za jakým účelem bylo opisováno či fotografováno. Podrobnější mapa archivního průzkumu se dochovala pouze pro období let 1937–1958. Zejména zahraniční archivní fondy zůstaly částečně nezpracovány. Došlo sice k jejich roztřídění do šanonů, inventarizace však v některých případech již neproběhla.
K základní orientaci ve sbírce slouží stručný manuál (str. 1, str. 2, str. 3). Bohužel ani soubor manipulačních pomůcek není kompletní. Pro celou sbírku se podařilo dohledat pouze neúplný inventář, řazený navíc podle přírůstkových čísel, což jeho využití výrazně limituje. Dílčí inventáře byly vypracovány rovněž pro každý jednotlivý archiv a zde nafocené dokumenty. V případě zahraničních institucí však inventarizace patrně neproběhla v úplnosti. Lepší situace panuje u listinného materiálu domácí archivní provenience, přestože i zde jsou v dokumentaci patrné znatelné mezery.
Patrně nejucelenější a tím nejdůležitější orientační vodítko představuje chronologicky řazený lístečkový katalog fotografovaných listin, jenž obsahuje desetitisíce záznamů zejména pro období 10.–16. století. Fotodokumentace však výběrově pokrývá rovněž mladší období a sahá až do 19. století. Každá karta obsahuje vročení a stručnou informaci o vystaviteli a obsahu listiny. Především je však kartotéka pomocí inventárních čísel a signatur provázána s jednotlivými šanony a umožňuje tak dohledání snímků originálních písemností ve sbírce. Omezení katalogu vyplývá především z absence možnosti systematičtějšího vyhledávání, např. na základě vystavovatele listiny apod. Kartotéka nezahrnuje také některé nafocené avšak nezpracované zahraniční archivní fondy.
Využití sbírky
Přes částečně problematický stav zpracování představuje fotografická sbírka zcela mimořádný soubor dokumentů. Její výjimečnost spočívá jak v časovém, tak obsahovém záběru kolekce. Žádný jiný soustavný archivní výzkum se v minulosti nesoustředil na komplexní shromáždění diplomatického materiálu, který pokrývá celé středověké období a má přesahy do novověku. O výjimečnosti sbírky nejlépe svědčí dochovaný údaj, že se k září roku 1960 na fotografických svitcích nacházelo bezmála 106 000 snímků. Nelze se jistě domnívat, že kolekce obsahuje kompletní fotodokumentaci bohemikální listinné produkce. Zejména archivní výzkum v zahraničí byl spíše výběrový. Přesto se ve sbírce nachází nejucelenější soubor diplomatických pramenů na našem území.
Využití sbírky se nabízí zejména pro pokračování ediční i obecně výzkumné činnosti, kterou shromáždění materiálu na jednom místě výrazně usnadňuje. Nedostatečné zázemí a z něho vyplývající provizorní uložení zpřístupnění kolekce širší odborné komunitě bohužel v podstatě znemožňuje. Význam sbírky však přesahuje čistě badatelské zaměření. Dokumentace začala vznikat v předválečném období a pokračovala v průběhu válečných let i v následujících desetiletích. Během 2. světové války došlo ke zničení řady archivních fondů a originální písemnosti byly nenávratně ztraceny. Sběr fotografického materiálu probíhal před válkou např. v Drážďanech a ve Vratislavi, jejichž archivy byly během vojenských operací značně poškozeny. Význam sbírky tak přesahuje hranice České republiky. Ke ztrátám archivního materiálu docházelo také po celou druhou polovinu 20. století. Zmizení často mimořádných písemností se přitom podařilo odhalit teprve v nedávné době. Fotografická sbírka Historického ústavu může v těchto případech sloužit jako svého druhu „záloha“, která podobné kulturní ztráty dokáže alespoň částečně zmírnit.
Digitalizace sbírky
Souhrnná digitalizace a zpřístupnění sbírky představuje finančně a časově náročný projekt, který v současné době nelze uskutečnit bez prostředků z grantových soutěží a dalšího účelového financování. Podpora získaná z programu Strategie AV 21 umožnila digitalizaci základního přehledu obsahu sbírky, který nabízejí inventáře fotografovaných písemností. Inventáře jsou utříděny provenienčně, tedy podle místa uložení archiválií v době pořízení fotodokumentace. Abecedně řazené složky obsahují soupisy jednotlivých fotografovaných listin, případně jiných druhů pramenů, s formálními (originální signatura písemnosti; identifikátory v rámci fotografické sbírky) i obsahovými (časové vročení; vydavatel; příjemce) informacemi. Pokud se v rámci jedné lokality shromažďovaly písemnosti z několika institucí, došlo k dalšímu členění složky (např. Brno A, B, C, D či Praha I, II, III…). Většina záznamů byla zanesena ručně, pouze u části posléze došlo ke strojovému přepisu. V takových případech digitalizáty respektují originální podobu složky a obsahují původní zápisy, přepisy (často v několika exemplářích), případně další dokumentaci. Naskenovaný soubor se skládá ze tří základních částí: 1) dvoudílný (A–N; O–Z) inventář domácích mimopražských institucí 2) katalog pražských archivů a 3) inventář zahraničních institucí. Jedná se pouze o zlomek z celé sbírky. Přesto věříme, že i v této podobě může posloužit badatelům jako vhodná pomůcka při shromažďování dosud nevydaného pramenného materiálu. Potenciální využití se však nabízí také pro archivní instituce, zejména s ohledem na případnou revizi spravovaných fondů.
Lenka Blechová, Jan Zelenka
